Opilost,
tj. stav, kdy nastává příjemný pocit uvolnění, vše se zdá růžové, nadějné. Mizí
starosti. V menšině případů nastává pravý opak, tj. zasmušení, lítost a pláč.
Opilý se rád poslouchá, chlubí, sám sobě se zdá být duchaplný. Z počátku baví
společnost a je žertovný. Sympatie stoupají a někdy by opilý objímal celý svět,
rád se kamarádí a platí za druhé. Povolí vnitřní napětí, ostych a bázeň.
Rozváže se tzv. jazyk nejen mateřský, ale i cizí.
Zábrany
mizí, padá přetvářka a respektování mravních i právních předpisů. Prozrazují se
tajemství vlastní, cizí i státní. Vlastní schopnosti se přeceňují. Je to stav
příjemný, pro někoho je to ráj, proto je tak často vyhledávaný, mnohými
omlouvaný, ostatními právem jako deformace osobnosti zatracovaný.
Nálada
je vratká, snadno se mění, též se mění postoje, sympatie, antipatie,
chvástavost, beztaktnost vede ke konfliktu, agresi, rvačce. Opilý se stává
dravým, sexuálně agresivním i incestózním. Těžká opilost končí bezvědomím a
bývá amnézie. U opilého je málo příznivá půda pro „nadpřirozené věci“, nebojí
se ani strašidel, ani policistů.
Patická opilost je zvláštní opilost. Jedná se mrákotný stav krytý amnézií. Je velmi nebezpečná. Člověk stižený patickou opilostí je jako automat, nebo může být jako běsnící golem.