Právní úprava alkoholu je uvedena v zákoně č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi. Alkohol je zde definován v základní části uvedeného zákona v § 1 odst. 2, kde je definováno, že alkoholickými nápoji podle tohoto zákona jsou lihoviny, destiláty, víno, pivo a jiné nápoje, které obsahují více než 0,75 objemového procenta alkoholu.
Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, jestliže by ještě v průběhu této činnosti mohla být pod jejím vlivem[1].
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna podrobit se na výzvu vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Vyšetření na alkohol se provádí dechovou zkouškou, a je-li výsledek pozitivní, i lékařským vyšetřením zejména odběrem a vyšetřením krve. Vyšetření na návykové látky se provádí lékařským vyšetřením zejména odběrem a vyšetřením moče, popřípadě slin a krve[2].
Je-li pro vyšetření třeba odebrat krev, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna strpět, aby ji lékař nebo odborný zdravotnický pracovník odebral krev, pokud to není spojeno s nebezpečím pro její zdraví[3].
K vyšetření jsou oprávněni v rámci své působnosti příslušníci PČR a další uvedené složky[4].
Na výzvu dle odst. 2 je povinna se podrobit i jiná osoba než uvedená v odstavci l, je-li dáno důvodné podezření, že přivodila sobě nebo jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky[5].
Při dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu a při jeho řízení je policista ve služebním stejnokroji oprávněn vyzvat řidiče, aby se na místě podrobil dechové zkoušce, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou[6].
Před zahájením trestního stíhání je možné řidiči odebrat krev nebo moč[7]. Podle uváděného ustanovení je řidič povinen podrobit se na výzvu příslušníka PČR vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
Přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi se dopustí ten, kdo požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek[8].
Přestupku se dopustí ten, kdo po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu f)[9].
Přestupku se dopustí ten, kdo ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písmenu f)[10].
Stav vylučující způsobilost je v ČR zpravidla uvažován při koncentraci etanolu v krvi 1 g.kg-1 a více, ve fázi postresorpční.
Přestupku se dopustí ten, kdo při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek, odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo, byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví[11].
Sankce za uvedený přestupek a za přestupek dle odst. l písm. f) lze uložit pokutu do 5.000,- Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců. Za přestupek dle odst. 1, písm. g) lze uložit pokutu do 10.000,- Kč a zákaz činnosti do jednoho roku. Za přestupek dle odst. 1, písm. h) a ch) lze uložit pokutu do 15.000,- Kč a zákaz činnosti do dvou let[12].
Povinnost strpět odběr krve pro potřeby tr. řízení stanoví zákon[13]: „je-li k důkazu třeba provést zkoušku krve nebo jiný obdobný úkon, je osoba, o kterou jde, povinna strpět, aby jí lékař nebo odborný zdravotnický pracovník odebral krev nebo u ní provedl jiný potřebný úkon, není-li spojen s nebezpečím pro její zdraví“.
Předpokladem k provedení tohoto úkonu je zahájení trestního stíhání[14]. Následky za bezdůvodné odmítnutí jsou uvedeny v § 66 odst. 1 tr. řádu.[15]
Podíl alkoholu na příčinách silničních dopravních nehod, zejména na jejich následcích, je v ČR relativně vysoký. Proto zjištění ovlivnění účastníků nehody patří k neodkladným prvotním úkonům.
Trestné činy v souvislosti s alkoholem §§ 194a, 201 a 201a tr. zák.
Alkohol vždy i v mírném množství snižuje schopnost k bezpečnému řízení motorového vozidla. Proto zákon 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v § 5 odst. 2 zakazuje požít alkoholický nápoj během jízdy, řídit vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje, nebo v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy by řidič mohl být ještě pod vlivem alkoholu, a řídit vozidlo, jestliže jeho schopnost k řízení je snížena požitím omamných nebo psychotropních látek, popř. léků.
[1] § 6 odst. l zákona č. 37/1989 Sb.
[2] § 6 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb.
[3] § 6 odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb.
[4] § 6 odst. 4 zákona č. 37/1989 Sb.
[5] § 6 odst. 5 zákona č. 37/1989 Sb.
[6] § 6 odst. l, písm. f) zákona č. 12/1997 Sb.
[7] § 5 odst. l, písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. „Podrobit se na výzvu policisty dechové zkoušce a v případě pozitivního zjištění i lékařskému vyšetření s odběrem krve nebo moči ke zjištění není-li ovlivněn alkoholem.“
[8] § 30 odst. l, písm. f) zákona č. 200/1990 Sb.
[9] § 30 odst. l, písm. g) zákona č. 200/1990 Sb
[10] § 30 odst. l, písm. h) zákona č. 200/1990 Sb.
[11] § 30 odst. l, písm. ch) zákona č. 200/1990 Sb.
[12] § 30 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb.
[13] § 114 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb.
[14] § 160 odst. l zákona č. 141/1961 Sb.
[15] § 66 odst. l zákona č. 141/1961 Sb.