Toluen

Účinky: Toluen má narkotický účinek, ve větších koncentracích působí excitaci, po níž nastává bezvědomí a případně i smrt. Při chronické expozici působí ospalost, malátnost, bolesti hlavy, poruchy spánku. Na kůži vznikají dermatózy. Při záměrné inhalaci toluen vyvolává euforii, spánek spojený s velmi barevnými sny a vůbec rozvoj fantazie a představ. Po aplikaci přichází velmi záhy spánek někdy i ztráta vědomí. Zde spočívá jedno z největších nebezpečí, se spánkem se vytrácí schopnost kontroly dávkování drogy a člověk se vlastně udusí dalším vdechováním.

Osud v organizmu: Toluen se vstřebává především plícemi. Z inhalovaného množství se vstřebává 40 až 60%. V době desaturační se plícemi vyloučí průměrně 8 až 30%, močí jen malý zlomek 0,06%. Ze vstřebaného toluenu se 80 až 100% přeměňuje na kyselinu benzoovou, která se váže s glycinem na kyselinu hippurovou. Kyselina hippurová se velmi rychle vylučuje močí.

Stanovení: pro zjištění akutní intoxikace se provádí stanovení hladiny toluenu v krvi; koncentrace 10 µl.ml^-1 a vyšší bývá smrtelná. V moči se zpravidla toluen nestanovuje.  Důležité pro posouzení expozice toluenu je stanovení kyseliny hippurové. Podle její koncentrace v moči je pak možno často rozhodnout zda se jedná o náhodnou expozici či zneužívání.

Doba účinku: Účinek se dostavuje po několika minutách a odezní za půl hodiny. Pro delší trvání účinku je nezbytná prakticky nepřetržitá inhalace.

Způsoby zneužívání: Nejčastěji inhalováním z nasáklého hadru či z igelitového pytlíku kam je látka nalita.

Dávkování: Nelze předem určit.

Riziko předávkování je zde obrovské a následné otravy (srdeční poruchy, udušení) a to již při prvních experimentech. Při zneužívání toluenu dochází nejrychleji k trvalým fyzickým poškozením, především to jsou různé změny na mozku, poškození vnitřních orgánů, zejména jater. Zdravotní poškození mohou mít trvalé následky. Smrtelná dávka DL₅₀ pro člověka požitím je 0,05 g/kg.